V knize Petera Wohllebena jsem se dočetla tolika věcí, nad kterými zůstávám užasle koukat. Budu tady některé informace postupně uvolňovat, jakmile je vstřebám. Chci se zmínit o klanu nebo rodině mezi stromy. Stromy spolu komunikují několika způsoby. Mohou si předávat informace skrze kořeny a pak také mají svůj intranet – podhoubí. Díky spletitým sítím podhoubí spolu dokážou komunikovat na větší vzdálenost než pouze pomocí vlastních kořenů. Také vylučují vonné látky, pomocí kterých předávají ostatním informace, například o napadení škůdcem. Ostatní stromy pak začnou vylučovat do listů hořké třísloviny a snaží se takto škůdcům překazit hostinu.
Peter píše, že některé druhy stromů tvoří rodinu, vzájemně se podporují a posílají si živiny prostřednictvím kořenů. Dokonce objevil něco, co vypadalo jako obrovský balvan porostlý mechem, ale byl to starý pařez, který ale stále žil. Okolní stromy jej stále udržují na živu pomocí kořenového systému. Vypadá to, že někdo skácel důležitého člena jejich rodiny a oni se stále snaží, aby byl mezi nimi.
Jsou to opravdu zajímavé věci, které Peter během jeho práce v lese vypozoroval. Tady je vidět, jak málo víme o stromech. Jak málo si jich všímáme a bereme je jako samozřejmost. Měli bychom to změnit a uváženě těžit dřevo a sázet nové stromy. Opravdu je k životu potřebujeme, měli bychom si to uvědomit, obzvláště dnes – v době “sterilních” zahrad. 😉
