Vesmír je pro mě neskutečný, nekonečný, neprozkoumaný, nedosažitelný, nevyzpytatelný a takhle ze země – velmi krásný. V této době funguje velmi rychle. “Jak se do lesa (vesmíru) volá, tak se z lesa (vesmíru) ozývá.” Už jsem se o tom zmínila. Myšlenky se zhmotňují. Dávejte si pozor, na co myslíte. Zkuste si to třeba někdy celý den uvědomovat. Spoustu věcí kolem sebe si nevědomky tvoříme sami tím, že na to stále myslíme. Spousta z nás myslí většinu dne negativně. Ale podle všeho vesmír (nebo chcete-li Bůh) nerozlišuje chci nebo nechci. Alespoň podle mé zkušenosti. Spíš se to děje tak, že když na něco tak často myslíme, tak to zřejmě moc potřebujeme. 🙂
Já vím, že je to skoro móda, meditovat, přát si, dělat si různé nástěnky s obrázky vysněných věcí, pozitivně myslet, chodit na jógu a na přednášky. Všude to slyšíme a vidíme, možná nám připadá, že je toho moc. Je to populární – určitě se najde spousta “učitelů”, kterým jde hlavně o příjem z toho plynoucí. Ale také je spousta lidí, kteří chtějí jen předat dál své zkušenosti a myslí to upřímně.
Já věřím tomu, že to funguje, jen je třeba věřit hlavně sobě. Vybrat si z toho všeho to, co rezonuje s mou duší. Například meditace – zklidnění, není to žádná novinka. Spousta věcí na východě funguje již stovky let, určitě se můžeme něčemu přiučit a pokud nám to dělá radost, tak je to pro nás správná volba. Jen musíme naslouchat naší intuici, každý potřebujeme něco jiného. Možná si všude najdeme jen něco, co nám vyhovuje. Není třeba nikoho slepě následovat. Když budeme naslouchat sami sobě, tak poznáme, co je pro nás správné. Rozhodnutí je vždy na nás, na nikom jiném.
Slyšela jsem někde tuto slovní hříčku: vesmír, ves míru, ve smíru… asi v souvislosti s panem Duškem. Mysleme na to, že díky vesmíru, můžeme žít ve smíru ve vsi míru – pokud budeme správně používat naši mysl a naslouchat naší duši. Za zkoušku to určitě stojí. 😉
