Můj malý závisláček. Řeč je o Alfíkovi. To je ten krásný oranžový pejsek na fotce. Mám tři psy a jen tenhle jeden je na mně závislý, nevím jak se mi to povedlo. Ale jak se tak zdá, tak je to i obráceně. Jsou to pro mě moji kluci, které beru jako členy rodiny. Dneska byl Alfík na zákroku kvůli zubům, letos mu bude 14 let, příšerně jsem se bála. Ale.. je to bojovník, pan veterinář říkal, že si myslel, že se v jeho věku bude hodinu až dvě probouzet z narkózy. Ale omyl! Alf byl vzhůru do 3 minut po probouzecí injekci a spustil. Začal mě volat 😀 . Má opravdu šílený hlas, je to kříženec pudla, štěkal tak, že jsem ho slyšela, když jsem přijížděla autem. Pan doktor stál venku raději a říkal, že se to nedá vydržet. 😀
Ano chápu, že mě naši chtějí uškrtit, když hlídají a já se vracím pozdě v noci. 😉 Přiznávám, je nevychovaný, ale mám ho tak moc ráda a jsem šťastná, že tady teď leží vedle mě na zemi a klidně odfukuje.
