Obávaná to věc…změna. Proč se jí tak bojíme? Cítíme, že přijde, a cítíme strach, snažíme se jí vyhnout. Lebedíme si ve stereotypu a bojíme se o něj přijít. Je to naše pohodlí, kterého se nechceme vzdát. Znám to moc dobře. Také se bojím změn, jen nevím proč. Vše se děje z nějakého důvodu, když se ohlédnu zpět, vždy mi změna prospěla. I když nebyla příjemná, tak mě posílila a něco mě naučila. Nesmím se bát, život je od toho, aby se žil, ne jen přežíval. Zase přijde nějaká změna a já se musím s důvěrou posunout dále. Vše bude v pořádku! Vše dopadne tak, jak má. Najde se cesta, po které půjdu, a se vším si poradím. Je to jen další výzva. Vždyť pokud nejde o život, tak jde o … víte co. 😀
Musíme být stateční a zvídaví a naučit se jít dál s hlavou vztyčenou. Všichni děláme chyby a všichni se z nich učíme. Ale nejsme na nic sami přece, máme svého anděla strážného, kterého můžeme požádat o pomoc. 😉 A mnozí z nás máme i oporu v rodině nebo kamarádech. Takže – vzhůru do víru života! Změna nezměna! 😉
