Někdy se přistihnu, že jedu na autopilota, ale pak se stane něco, co mě z toho naštěstí vytrhne a vrátí zpět do přítomnosti. Přijela jsem z práce, schylovalo se k večeru, celý den pršelo a pak to přišlo…Dívala jsem se z kuchyňského okna a zahlédla jsem pohyb vpravo u lesa. Od naší velké lípy přicházel v celé své kráse srnec. Zastavil se a rozhlédl, po chvilce pokračoval blíže k plotu a začal se pást. Bylo v tom tolik klidu. Stála jsem bez hnutí a jen se na něj dívala. Uvědomila jsem si, jak krásné je místo, kde bydlím. I když teď celé dny prší, tak je tady tolik života, z každého okna vidím zeleň a stromy. Srny se tady cítí v bezpečí a přespávají v blízkosti mého domečku. U otevřeného okna v koupelně za deště sedí kos, sedí pod střechou na uloženém dřevě a zpívá tak, jako by právě probíhala premiéra jeho představení. Vedle domku na túji hnízdí hrdlička. Kousek vedle lípy ve starém stromě bydlí několik strakapoudů. Na švestce v budce zase sýkora modřinka. Všude okolo je slyšet zpěv různých druhů ptáků. Mám obrovské štěstí, že můžu být toho všeho součástí. Někdy se tak zabereme do rutiny našich uspěchaných dní, že se zapomínáme dívat kolem sebe. Zapomínáme, že je tolik krásy, na kterou je opravdu radost se dívat.
Líbí se mi, co říká Petr Dobrý, spolumajitel Zelené domácnosti:
Každá zahrada, zahrádka, balkon, okenní parapet i fasáda domu, může být takovou malou Noemovou archou pro zvířata a přírodu, než svět kolem dostane rozum.
🧡💛💚💙💜
Kéž bude přibývat lidí, kterým záleží na tom, aby jejich okolí bylo plné života a přírody.
