Hlídala jsem Elma, je to malá šelma 😉
Kamarádi si pořídili štěně, jak říká Honza – je to netopýr z Wu-chanu. Ale ne, je to nádherná čivava. Jmenuje se Elmo. Přišel k nám v době, kdy se s námi pomalu loučil Brix. Pocuchal srst a nervy Alfovi a Brixe vyvedl z jeho občasné letargie. Sice jsem musela Brixe chránit ohrádkou, jinak by mu ta malá potvůrka vlezla rovnou do tlamy, ale dodával mi sílu. Je to takový mazlíček, který vám spí ve vlasech, což jsem nikdy nezažila. Nic tak malého jsme doma neměli a v posteli jsem štěňátka taky nemívala. Ale Elmo je na to zvyklý, takže jsem mu to dopřála i během pobytu u nás. Hned si nás všechny získal. Je neuvěřitelně bystrý, jakmile vezmete do ruky jídlo, je u vás. Můžete se tvářit jakoby nic, ale hned vás prokoukne. Stojí a kouká nahoru tak, že mám strach, že si zlomí krk a hlava mu spadne na záda. Je k neuvěření, že i jeho prapředci byli vlci. 😉 Elmo tady byl i v den, kdy mě Brix opustil, a jsem ráda, protože mi pomohl překonat těžké chvíle. Pořád mě zaměstnával, kousal anebo se mi snažil vyšplhat až ke krku, kde se uvelebil. Zadečkem se vám nacpe pod bradu a umí vyklopit hlavu až dozadu a kouknout se vám přímo do oka. 😀
V pátek zase přijede a já se těším. Je tu teď až moc klid, tak mě zase rozptýlí. Ke mně máš vždy dveře otevřené Elmo, ty malá krásná šelmo!
Neumím si představit život bez psa. Mám to v sobě, prostě bez pejska nechci existovat. 😉 Tolik bezelstné a čisté lásky, kterou umí dát, a milují vás navždy celým svým srdcem. Mysleme na to a chovejme se k nim podle toho. Je smutné, kolik pejsků končí nešťastně v útulcích.
