Dlouho jsem přemýšlela, zda napsat tento příspěvek nebo ne. A nyní cítím srdcem, že tento příspěvek musí ven. Drazí človíčkové, kteří milujete své čtyřnohé nejvěrnější přátele. Zamysleme se nad tím, proč tolik útulků praská ve švech. Proč si většina z nás raději vybere papírové štěňátko? Ano, štěňátka jsou úchvatná, roztomilá a k zulíbání. ALE v dnešní době už je spousta opravdu dobře vedených útulků, kterým jde o umístění pejska. V takovém útulku vám skvěle poradí, který pejsek je pro vás nejvhodnější (mimo jiné tam najdete i štěňátka). V útulku již znají povahu pejska a jde jim o to, aby se jim pejsek do útulku nevrátil. Kdo máme kousek místa doma a v srdci, přemýšlejme, zda můžeme nějakému pejskovi pomoci, aby nemusel zbytek života trávit za mřížemi kotce.
Spousta z nás si může dovolit pejsky dva, nemohl by ten druhý pejsek, být pejskem, který čeká na šanci mít svůj nový domov? Chápu, že je to každého věc. Jen bych chtěla apelovat na naši dobrosrdečnost. Když se podíváte na stránky útulků, je tam tolik osamělých a smutně koukajících psích duší. Ať už starších pejsků, kteří se najednou nikomu nehodí. Anebo pejsků, kterým umřel páníček, jsou smutní a nikdo je nechce. Anebo puberťáků, kteří byli nevhodným dárkem?!
Pes nás vždy bezmezně miluje. Všechno nám odpustí. Neúnavně na nás čeká. Když jsme smutní, vždy nás potěší. Dělá psí kusy pro naše pobavení. Tak jim to vraťme a uvědomujme si zodpovědnost, kterou jako majitelé pejska máme.
Moc bych si přála, aby se lidé zamysleli nad důvodem, proč si pejska chtějí pořídit. Aby nedocházelo k tomu, že se pejsek stane nevhodným dárkem nebo přestane zapadat do životního stylu svého majitele.
