Měla jsem chuť na líbivé zvuky vyluzované mou osůbkou. Ale světe div se, nemám hudební vlohy, proto jsem hledala nějaký nástroj, na který bych zvládla něco zahrát. A našla jsem nástroj zvaný brumle. Je to jednoduchý nástroj, který jsem vůbec neznala, musela jsem si ho vygooglit. 🙂 Je to moc fajn, brnkáte a máte nástroj opřený o zuby a rty…vibrace se vám po zubech roznášejí do celého těla. V době, kdy mi tak moc chybí vibrace z hlasitých reprobeden koncertů nebo festivalů to je sice slabá náhražka, ale i tak je to brnkání blahodárné. A navíc – ten pocit, že i já opravdu na něco hraju! 😉 Dokonce se některé tóny lehce podobají taneční hudbě.
Musíte se soustředit, nástroj správně držet, neštípnout se do rtu, nebo nebrnknout o zuby. A vše u čeho se musíte soustředit a vypnete tím ten nepřetržitý tok myšlenek, je pro mě velmi vítané. Baví mě jen tak si být a ponořit se do muzikohraní. Je to další z mých malých radostí. Není na co čekat, je třeba si plnit sny a zkoušet nové věci. 😉
