Cíle

Pro mne bylo důležité stanovovat si během léčby různé cíle. Dost mi to pomáhalo soustředit se na něco jiného, než je má současná situace. Když jsem nemohla nic – číst, sledovat, poslouchat, tak jsem si představovala, kde se vidím za měsíc, za půl roku, za rok. Mým prvním velkým cílem bylo, že když zvládnu chemoterapie, tak také zvládnu extrémní psí závod s překážkami. Přihlásila jsem se na jeho lehkou 2km verzi, kde jsem si mohla vybrat, kterou překážku zdolám, a kterou ne. Byl to pro mě docela těžký cíl, za prvé – jsem běh nikdy neměla v oblibě, a za druhé – jsem měla dost ochablé svaly a mnohem méně sil. Představovala jsem si, že už závod probíhá, viděla jsem se, jak vše zvládáme, jak běžíme, a překonáváme překážky. Vizualizovala jsem si to stále dokola a co nejvíce detailně. Po ukončení chemoterapií jsem začala s mou fenkou Oxy pomalu trénovat, a to několikrát týdně. Cením si velké podpory mého okolí, které se mi hojně dostávalo, mimo blízkých také od mého lékaře a sestřiček ze stacionáře. Musím říct, že mě to opravdu chytlo. Po dvou měsících tréninku nastal den D. Má kamarádka jela naštěstí se mnou, lepší společnost jsem si ani nemohla přát! Jsem za to moc vděčná ❤️ S Oxy jsme závod krásně zvládly a přivezly si domů vymodlené finišerské medaile. Bylo to opravdu náročné a byla jsem tak šťastná, že jsem to dokázala. Posunulo mě to dál a dodalo další motivaci a sílu.

Je třeba dodat, že tento cíl byl pouze motivačním cílem, který mi pomáhal zvládat léčbu. Něco jiného je však důvod, proč se chce člověk uzdravit. Dle mého názoru by to mělo být něco opravdu smysluplného, nesobeckého a nápomocného jiným lidem. V mém případě to s těmito motivačními cíli nemá co dělat, ty jsou spíše podpůrným prostředkem k čistění hlavy, lepší psychické i fyzické kondici.

Přeji všem hodně sil a chuť k plnění cílů a snů! Stojí to za to 🙂