Můj život s Malinou- část I – příchod neviňátka

Nastal čas přiblížit vám, co znamená mít doma belgického ovčáka – malinoise – tedy lidově řečeno – malinu. Abych pravdu řekla, ani nevím, kde začít.😁

Když si domů pořídíte krásné a roztomiloučké štěňátko, je to nádhera – asi první den až dva (podle vaší psychické odolnosti). Pak začnete zjišťovat, že se tento „milouš“ mění v aligátoří mládě a roztomiloučký je jen, když spinká. Nejprve projde testem Vaše oblečení. Zapomeňte na eleganci a nejlepší legíny dobře schovejte, protože drápky jsou podobně ostré jako zoubky a skoro při každém kroku máte na noze nebo na rukávu zavěšenou malinu. Ano – i na rukávu, byť je to „jen“ štěně. 🙂 Ze všeho oblečení do metru od země a od zápěstí po rameno se systematicky stává síťovina. I já – původně zarytý odpůrce klecí – jsem byla šťastná, že existuje klec pro psa. Protože se jinak nenajíte, nenapijete, nevyspíte, nepřevlečete, neokoupete, neuvaříte, neuklidíte… Jedině, když mrně spí. Ale tuhle velmi krátkou dobu jsem já využívala hlavně na potřebný odpočinek a ošetření ran. 🤭

Velkou výhodou je, že i z lenocha udělá malina aktivního dvounožce. Protože vy budete chtít malinu za každou cenu unavit, abyste měli aspoň chvilku klidu. Takže začnete cvičit poslušnost, začnete se zajímat o to, jak zaměstnat tu malou kebuli – kde, jak se chvílemi zdá, sedí jen opice s činely. A ta dělá asi pěkný randál, protože to vypadá, že vás štěně řádně ignoruje, pokud je v dosahu něco zajímavějšího nebo „voňavějšího“. Další nespornou výhodou je, že si doma konečně uděláte pořádek v kabelech a nabíječkách, dáte vše do lišt apod. Také schováte vše, co si chcete uchovat. Jinak vám ten pořádek udělá malina, a to fakt nechcete, už jen kvůli jejímu vlastnímu zdraví. 🙂

Pokračování příště …