Vidlí hození :)

Mám už delší dobu v hlavě příspěvek, ke kterému se mi automaticky vyjevil název „must-have“ Vůbec jsem nad tím nepřemýšlela prostě to tam tak sedlo. A to si to v té hlavě tak pěkně formujete, něž to přes klávesnici pošlete na blog a těsně před tím vám do toho někdo hodí vidle tím, že použije slovíčko „uzřít“. Krásné české slovo, na které jsem úplně zapomněla. A najednou mi moje anglické „must-have“ k příspěvku nefunguje – a je to tak říkajíc lidově: v knedli. 🙂 A přiznám se, musela jsem otevřít Google a hledat alternativu k „must-have“. Ostuda. Nutí mě to k zamyšlení. Nevím, jestli bych někdy použila slovo „uzřít“ automaticky, napadá mě něco jako : „Za lednicí jsem uzřela věci, o kterých se mi ani nesnilo.“ 😀 Ale jde to samozřejmě i krásně: „Uzřela jsem laň pasoucí se na mýtině.“

Kam to takto dojde? Budeme si tvořit jednodušší věty a používat jen lehká slova? Synonymum ke slovu uzřít je: uvidět, spatřit, zpozorovat. Řekla bych, že používám jen uvidět. Je to nutný vývoj? V naší zrychlené době, zrychlujeme vše. Jak dlouho to takto půjde? Já sama jsem si dneska uvědomila, že mě zpomalila nemoc, byla to už nutnost, musela přijít, aby mě zpomalila a uzemnila. Pomalu jsem se v poslední době začala dostávat do větších obrátek a měla pocit, kolik věcí musím udělat a stihnout a opět jsem začala používat obrat: „nemám čas“. Přitom vím, že mám přesně tolik času, kolik potřebuji, že když si ho udělám, tak tady je. Naštěstí mi to dnes docvaklo… zpomal… tohle není tvoje cesta. 🙂 Jsem ráda, že to přišlo včas, a že jsem to slyšela a nemuselo nastat další vidlí hození – tentokrát do mého zdraví.

Jen tak pro odlehčení – našla jsem nejdelší českou větu tvořenou jen souhláskami: „Blb vlk pln žbrnd zdrhl hrd z mlh Brd skrz vrch Smrk v čtvrť srn Krč.“ 😀 Není to krása? 😀 (Samozřejmě mě taky napadlo: „Chudák vlk.“ to bych nebyla já 😀 )