Nevím, proč je spousta zelených lidiček. Takových těch – zelených závistí. Také jsem si někdy řekla: “Jééé, to bych taky chtěla!” Ale vždy s úsměvem a s myšlenkou – přej a bude Ti přáno…
Mám štěstí, že v mém kruhu blízkých je opravdu málo lidí, kteří by tuto vlastnost měli. O sobě si troufám tvrdit, že ji také nemám (nemusím mít vše, že 😉 ). Podle mě mají tito zelení lidé spoustu problémů a zbytečně si komplikují život. A proč vlastně závidíme? Opravdu tak nutně potřebujeme TO, co má ten druhý?
Ptáme se, proč jsme každý jinde? A proč má ten člověk lepší auto než my, větší dům, větší konto a luxusnější dovolenou? Vážně nám to přijde tak důležité? Tak proč pro to něco neuděláme? Jsme pohodlní, chceme mít své jisté, což je pochopitelné. Bojíme se změn a nechceme riskovat. Ale přece máme možnost volby: buď se s naší situací musíme smířit, anebo se vzmužit a jít za svým cílem. To už je na každém z nás, kterou cestu si vybereme.
Přejme si navzájem jen to nejlepší, upřímně a z celého srdce. Věřím, že pak v našich životech nastanou změny – k lepšímu. Přece nebudeme škarohlídi! 🙂
