Taneční šílenství

Po roce opět proběhl taneční festival Beats for Love. Jsem blázen do skákání a blbnutí za zvuků hudby, jak jsem tady již zmínila. Poslechnu si kde co, miluju rockové koncerty, ale čas od času se prostě potřebuju vybláznit. Letos jsem šla na b4l jen na jeden den, ale vyřádila jsem se přesně tak, jak jsem potřebovala. Chvíli mě mrzelo (ale jen malou chvíli), že nemám vedle sebe nějakou spřízněnou duši, která by byla přesně jako já, tančila a blbla i několik hodin v kuse a nezajímalo ji, co si o tom myslí okolí, a že je ještě světlo. 😉 A k tomu všemu za plného vnímání, tudíž bez vlivu jakýchkoli podivných látek včetně alkoholu. Já vím, zní to asi divně, ale já si tak čistím hlavu a pak skočím do auta a jedu domů – plná endorfinů a energie.

Obzvlášť se mi líbí drum’n’bass, tam většinou zakotvím a prosím přátele, ať mě tam nechají a pak vyzvednou. 🙂 Mám skvělé přátele, respektují mě, podporují a tolerují. 😀 Jeden z mých nejbližších přátel je taky skákací a pařící typ, ale na drum’n’bass ho až tak neužije. Věrně mě na b4l každoročně doprovází a nechává mě ať se bavím jak potřebuju. Při svém „tančení“ se ponořím do hudby a úplně přestávám vnímat okolí. Samo se občas připomene, když mi někdo skočí na nohu. 🙂 Ale s tím se počítá… V celém těle cítím ty vibrace z obrovských reproduktorů, a to mě hned úplně rozsvítí. Jsem nadšená, že jsem se letos opět na b4l podívala, že tam bylo tolik lidí, kteří s úsměvem tančili, a sršela z nich pozitivní energie. Dnes jsem dva dny po tom svém řádění, je mi skvěle, jsem „vyklidněná“, bolí mě lýtka a jsem šťastná.

Někteří lidé mi v tomto nerozumí, já to samozřejmě respektuji. Každý z nás je jiný a každého nabíjí něco jiného, a proto: „nech brouka žít“…