Položte svou ruku na srdce. Zeptejte se Vašeho srdce, co chce, abyste dnes věděli.
Tohle je krásná afirmace, kterou jsem četla. Jak často říkáme a slyšíme: “Ruku na srdce…” I já to používám. 😉 Ale chováme se podle toho? Nasloucháme svému srdci? Jak by to vypadalo, kdybychom se rozhodovali srdcem? Nemyslím si, že by to bylo špatné. Kdysi jsem často slyšela, ať uvažuju rozumně, používám hlavu, myslím na to, co řeknou sousedi… Jsme tak nějak úzkoprsí. Ale já byla vždy rebel! Bylo mi jedno, co si kdo myslí. 😉 Taky jsem se chvíli do všeho vrhala bezhlavě. 🙂 Člověk se časem mění, mnozí z nás se vyvíjejí k lepšímu. Jsem zastáncem toho, že je třeba na sobě neúnavně pracovat. A nyní už vím, že je také důležité následovat své srdce. Tam uvnitř máme odpovědi na všechny otázky. Představuji si, že v srdci bydlí moje malé já, vypadá asi jako já v 19, jen je taková víc éterická. 😀 Když se sama sebe na něco zeptám, to první, co mě napadne, je většinou ta správná odpověď, pak přijde další, ta rozumná, a pak přijdou pochybnosti a váhání. Dle mé zkušenosti, je ta nejrychlejší myšlenka ta správná, ta moje… 😉
Teď se snažím rozhodovat srdcem, hlava přijde na řadu až pak, aby vymyslela plán, jak to rozhodnutí co nejlépe dovést do zdárného cíle. Dle mého názoru sídlí v hlavě také ego, a to není vždy ten správný rádce.
