Dívala jsem se na Flow Summit, kde bylo hodně zajímavých věcí. Ale mně v srdci nejvíce utkvělo vystoupení jeho svátosti Dalai Lamy, pořád na to musím myslet. Řekl, že by se ve školách měla vyučovat emoční hygiena a soucit. Řekl také, že soucit je moc důležitý a že si nemáme myslet, že sami nic nezmůžeme, protože záleží na jednotlivci. A musíme s tím začít teď hned, doba k tomu prostě vybízí. Máme šířit vlny soucitu. Představuji si to tak, že jsme každý jako kapka vody. Když spadne kapka do vody, vzniknou vlnky. Malé vlnky, které se rozběhnou dál po hladině. Každý můžeme být tou kapkou, která vytvoří šířící se vlny soucitu.
Návod na šíření soucitu od Dalai Lamy zní tak, že nejdříve musíme mít soucit k sobě, což není jednoduché. 😉 Jakmile zvládneme soucit k sobě, začněme u nejbližších. Mějme soucit s nebližšími lidmi, rodinou, přáteli. Pak můžeme mít soucit k sousedům. Jedna rodina může mít soucit s druhou rodinou. A tak se soucit může šířit dál a dál – vlnami. Je to tak jednoduché a zároveň tak těžké. Ale věřím, že to funguje, Dalai Lama vtipně zmínil syndrom sté opice. 🙂 Tady jeho stručný popis:
Koncept syndromu sté opice pochází ze zprávy vědců, kteří pozorovali chování skupiny opic, jež dostávaly k jídlu sladké brambory. Jednoho dne jedna opice začala údajně omývat brambory ve vodě, aby je zbavila písku a špíny. To bylo naprosto nové chování, k němuž nikdy před tím nedošlo, ale velice brzy je od ní “chytly” další opice na jiném ostrově, které toto chování nemohly vidět, začaly dělat to stejné. Zdá se, že jakmile jistý počet opic (udává se sto) zahrne určité chování do svého vědomí, stane se součástí kolektivního vědomí všech opic toho druhu, ať jsou kdekoli.